O databázi rozsudků za sexuální a domácí násilí - Deník N

V Česku vzniká databáze rozsudků u případů sexuálního nebo domácího násilí. Její tvůrci věří, že pomůže zlepšit současný stav, sjednotit verdikty a zjednodušit obětem cestu k odškodnění. Soudci podle nich tuto problematiku mnohdy bagatelizují a agresorům udílejí jen podmíněné tresty.

Jak vyplývá z portálu Jaktrestáme.cz, v Česku bylo za poslední čtyři roky odsouzeno za znásilnění 364 pachatelů a více než polovina z nich odešla od soudu s podmínkou.

Vězení se například vyhnul muž, který na ulici přepadl, znásilnil a okradl mladou studentku. Ačkoli jí způsobil těžkou újmu na zdraví s posttraumatickou stresovou poruchou, soud mu pravomocně uložil pouze podmíněný trest.

„Soud to v rozsudku odůvodnil tím, že pachatel po ní nechtěl masturbaci, nepožadoval felaci ani cunilingus, protože mu týden předtím zemřel otec. Přitěžující okolností bylo, že u toho ukradl kabelku,“ shrnula právní zástupkyně oběti Lucie Hrdá.

[ TIP: Souhrn dne podle redaktorů Deníku N. Odebírejte Notes s výběrem nejdůležitějších událostí dne s odkazy na zajímavé texty. ]

S podmínkou od soudu odešel i muž souzený za domácí násilí a obchodování s lidmi. Přestože soudce vyhodnotil, že jeho činy odpovídají trestní sazbě osm až patnáct let, i tento pachatel se prozatím nápravnému zařízení vyhnul.

„Ačkoli to zatím není pravomocné, dostal podmínku. Soud to odůvodnil tím, že byl dosud netrestán a po zahájení trestního řízení přestal s obtěžováním mé klientky a její rodiny,“ shrnula Hrdá. „To je podle nich mimořádná polehčující okolnost. Je to stejné, jako kdybyste spáchala vraždu, a pak už nikoho dalšího nezabila,“ dodala (kvůli ochraně obětí nechtěla ani u jednoho ze zmíněných případů uvést, kde a kdy se staly).

Hrdá chce s pomocí databáze poukázat na to, že soudy u sexuálního a domácího násilí velice často používají mimořádné snížení trestu pod zákonnou hranici. Mimořádné podmínky by se přitom podle advokátky měly používat ve výjimečných případech – například když je pachatel vážně nemocný nebo mu zemřelo dítě.

Advokátka věří, že díky databázi se zlepší přehled o rozhodnutích soudů a zvýší se i jejich kontrola. „Soudci nemají povědomí o tom, jak rozhodují jejich kolegové. Chybí sjednocující judikatura a odborná i laická veřejnost nemá kontrolu nad výstupy souzení této kriminality,“ upozornila Hrdá. Vyzvala další advokáty, aby jí rozhodnutí soudů posílali.

S vytvořením přehledu verdiktů jí pomáhá advokát Daniel Bartoň, který se také specializuje na lidská práva. Sám začal sbírat rozsudky v této oblasti již před lety.

„Řešili jsme případ brutálního znásilnění a odmítavý přístup soudu k tomu, že by měl oběti přiznat finanční náhradu za to, čím si prošla,“ přiblížil Bartoň. Začal se proto pídit po judikatuře – obesílal soudy s žádostmi o informace. Později kvůli velkému množství práce ve svém úsilí polevil, nyní se však rozhodl projekt obnovit a rozšířit. Věří, že se díky databázi ukáže, jak se v Česku přistupuje k obětem těchto trestných činů.

Domoci se odškodnění je obtížné

„Z praxe víme, že různí soudci a různé soudy rozhodují různě, aniž by k tomu byly nějaké dobré důvody, a je třeba o tom diskutovat. K tomu ale potřebujeme data,“ vysvětlil Bartoň.

Zatím se mu na jeho výzvu sešly stovky rozsudků případů znásilnění. Z nich například vyplynulo, že pražské soudy častěji přiznávají obětem odškodnění než instance v jiných krajích. Na odškodnění ale dosáhne pouze malá část poškozených a jejich výše podle Bartoně v drtivé většině případů neodpovídá újmě obětí.

Odškodnění obětí znásilnění podle něj obvykle bývá v řádech desítek tisíc korun. „Když to jde dobře, pohybujeme se v řádu stovek tisíc a nad milion se to dostane naprosto výjimečně,“ říká Bartoň. Řada obětí prý ani neví, že by na odškodnění mohla mít nárok. Některé odradí to, že by měly podstoupit další soudní řízení.

Někteří soudci podle něj netuší, jak výrazně znásilnění ženu poznamená. „Mají tendenci tohle bagatelizovat a nevědí, jak zásadní dopady na život oběti to má,“ shrnul advokát.

Stereotyp v hlavách soudců

Iniciativu Hrdé a Bartoně vítá předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Je dobré udělat cokoli, aby soudci měli co nejvíce informací o tom, jak rozhodují jejich kolegové a ostatní soudy. Je to naprosto v pořádku a je to správné,“ řekla Deníku N Zemanová. K databázi by podle ní měli mít přístup i státní zástupci a obhájci.

Právnička a odbornice na zločiny z nenávisti Klára Kalibová ve své sedm let staré studii (je součástí publikace Sexuální násilí. Proč se nikdo neptá) zjistila, že při rozhodování soudů v případech znásilnění a pohlavního zneužití hraje roli stereotyp „pravého znásilnění“.

„Jde o takový obraz znásilnění, který představuje útok neznámé osoby ve venkovním prostředí, během něhož pachatel používá násilí nebo pohrůžku násilí a oběť se aktivně fyzicky brání,“ píše se ve studii.

Všechna svá rozhodnutí v Česku zatím zveřejňuje Ústavní soud, Nejvyšší soud či Nejvyšší správní soud. Nižší instance tak činí jen u zásadních verdiktů. Neexistuje však databáze, z níž by se daly vytáhnout všechny rozsudky.

Z iniciativy několika studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy, institutu CERGE-EI a datového novináře Jana Cibulky vznikl zmíněný web Jaktrestáme.cz, obsahující statistiky trestů za různé činy. Návštěvník se ale nedostane k odůvodnění rozhodnutí soudu, nedozví se, jakého činu se pachatel dopustil, jakou sazbu mu za to soud vyměřil a k čemu přitom přihlížel.


Hlavními zásadami advokátní kanceláře jsou zejména neustálý boj za dodržování procesních práv klienta, respektování jeho zájmů, vysoká výkonnost a hledání všech možných cest k prosazení klientových práv a požadavků.
Kontaktní informace
AK Hrdá, s.r.o.
Vinohradská 343/6
120 00 Praha 2
ev. č. ČAK: 11778
IČ: 067 17 969
DIČ: CZ 067 17 969
telefon: +420 777 273 601
ID datové schránky: f2jhqwe
e-mail: office@akhrda.cz