Istanbulská úmluva: Proč vzbuzuje takové vášně a co by její ratifikace znamenala, vysvětluje advokátka Lucie Hrdá - Refresher

Istanbulská úmluva budí ve společnosti nebývalé vášně. Mýty, které jsou kolem ní hojně rozšířeny, pro Refresher vysvětlila advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na trestní a rodinné právo a bojuje za oběti domácího a sexualizovaného násilí.

 
Sdílet článek
 
Istanbulská úmluva: Proč vzbuzuje takové vášně a co by její ratifikace znamenala, vysvětluje advokátka Lucie Hrdá
Zdroj: Unsplash/Nadine Shaabana/volně k užití

Česko sice Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, známou těž jako Istanbulskou úmluvu, přijalo již v roce 2016, její ratifikaci nicméně neustále odkládá. Naposledy o její odložení požádal ministr spravedlnosti Pavel Blažek

 

Přestože je tedy podepsaná, není účinná. K tomu potřebuje ratifikaci Parlamentem České republiky. Takzvaná Istanbulská úmluva představuje mezinárodní dokument, jehož ratifikací by se Česká republika zavázala k odstranění veškeré formy diskriminace páchané na ženách.

 

„Přiznáváme tím, že ženy jsou dlouhodobě historicky diskriminovány a snažíme se tuto diskriminaci odstranit – zejména ve formě takzvaného genderovaného násilí, to znamená domácího i sexualizovaného násilí,“ vysvětlila pro REFRESHER Hrdá. Právě v případě takového násilí jsou ženy oběti z 95 %. Podle tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí dokonce až třetina žen v České republice nejméně jednou v životě zažila domácí násilí či nějakou formu sexuálního obtěžování.

Nicméně tam, kde se v úmluvě píše o násilí – ať už o domácím, nebo o sexualizovaném, se jedná o ochranu všech obětí. Bez ohledu na gender, biologické pohlaví či sociální kategorie.

 

Úmluva hovoří také o zákazu mutilace pohlavních orgánů – tedy například o ženské obřízce, kdy dojde k odstranění v podstatě celého vnějšího pohlavního orgánu. „Taková obřízka neslouží k žádným zdravotním účelům. Slouží pouze k tomu, aby žena neměla potěšení ze sexu – tedy, aby nepodváděla muže,“ vysvětlila advokátka. 

 

Trestní zákoník úmluva ale nijak nezmění, protože trestné činy k ochraně obětí domácího a sexualizovaného násilí v něm již máme.

Nedostatečná prevence a chybějící ochrana

V Česku by ratifikace Úmluvy především znamenala zavázání se k masivní prevenci, tedy ke vzdělávání v oblasti, kde jsme „pozadu“. Také by došlo k podpoře primární a sekundární péče o oběti, což je záležitost, ve které podle Hrdé Česko velmi zaostává za západním světem. „Různá právní ochrana obětí sexualizovaného a domácího násilí u nás již samozřejmě platí, nicméně ratifikováním deklarujeme, že si stojíme za tím, že je třeba obětem pomáhat a zejména zaplatit další péči o ně, ne jen násilí vyšetřovat a trestat,“ vysvětlila.

Ratifikace by také umožnila finanční zajištění celostátních help linek pro pomoc znásilněným a pro pomoc obětem domácího násilí. V Česku, jak advokátka Hrdá popsala, jsou takové helpline zřízeny pouze neziskovými organizacemi, žádná státní neexistuje.

 

Nedostatek je také azylových domů. Chráněné domy s utajovanou adresou existují v Česku pouze tři. „Nemáme dostatek psychologů, psychiatrů – ať už pro dlouhodobou péči, tak pro tu rychlou, krizovou intervenci. To jsou všechno záležitosti, k jejichž podpoře by se Česká republika ratifikací Istanbulské úmluvy zavázala,“ dodala advokátka.

 

............


Hlavními zásadami advokátní kanceláře jsou zejména neustálý boj za dodržování procesních práv klienta, respektování jeho zájmů, vysoká výkonnost a hledání všech možných cest k prosazení klientových práv a požadavků.
Kontaktní informace
AK Hrdá, s.r.o.
Vinohradská 343/6
120 00 Praha 2
ev. č. ČAK: 11778
IČ: 067 17 969
DIČ: CZ 067 17 969
telefon: +420 777 273 601
ID datové schránky: f2jhqwe
e-mail: [email protected]