Novinky

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 100/2020, konstatoval, že majetkové poměry škůdce nejsou samostatným kritériem, na které by měl soud brát větší zřetel při rozhodování o výši náhrady škody v trestním řízení. Majetkové poměry pachatele se totiž nijak neprojeví v duševních útrapách poškozeného, a lze k nim proto přihlížet spíše výjimečně ve smyslu jakési moderace vedené zájmem na tom, aby nedošlo k majetkové likvidaci pachatele a aby výše náhrady odpovídala principu proporcionality. Důležité přitom je, že nelze zjišťovat jen aktuální majetkové poměry pachatele, ale je nutné vzít v potaz i jeho věk a z něj vyplývající možnost uhradit vzniklou újmu do budoucna, za současného zachování možnosti vést snesitelný a důstojný život.

Nejvyšší soud v rozsudku 23 Cdo 1858/2019 judikoval, že pokud je smlouva o poskytování právních služeb uzavřena obecně, nikoliv pouze k určitým vymezeným úkonům, pak má advokát dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii vedle poučovací povinnosti i povinnost ověřovací a znalostní. Tyto povinnosti se při zastupování klienta v exekučním řízení vztahují i na ověřování vymahatelnosti pohledávky klienta, s čímž souvisí povinnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení a s ní související činění nezbytných kroků pro ochranu zájmů klienta, jako je např. průběžná kontrola insolvenčního rejstříku apod. Pokud tuto povinnost advokát nedodrží, je pak odpovědný za škodu, kterou tím klientovi způsobil.

Nejvyšší soud ve svém nedávno zveřejněném rozhodnutí 22 Cdo 2529/2019 judikoval, že jestliže manželé uzavřou dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů výslovně pro účely řízení o rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství ve smyslu § 757 ObčZ a k rozvodu manželství tímto způsobem nedojde, smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů nenabývá účinnosti; mezi manželi platí majetkový režim, jako by daná smlouva vůbec nevznikla.

Pozor tedy na to, co se do smlouvy píše, i jakým způsobem se nakonec rozvedete!

Ve vydavatelství Wolters Kulwer vyšla kniha Mužské právo - jsou právní pravidla neutrální? Jedná se o první pokus o feministickou revizi práva v ČR. Sborník je dílem mnoha autorů a byl editován Kateřinou Šimáčkovou, Barborou Havelkovou a Pavlou Špondrovou. L. Hrdá přispěla prací s názvem Rozumí soudy obětem trestných činů?

 

Knihu můžete kupovat zde a víc si o ní přečíst zde.

Oznámení o chybných identifikačních údajích AK na Mapy.cz

Upozorňujeme, že na webu Mapy.cz jsou uvedeny nesprávné identifikační údaje naší advokátní kanceláře AK Hrdá. Je zde špatné telefonní číslo i webová adresa (správně: 777 273 601, www.akhrda.cz). Uvedené telefonní číslo patří jiné advokátní kacneláři!

Požádali jsem Seznam.cz (vlastníka Mapy.cz) o nápravu, ale kvůli indexaci prý může být špatné číslo viditelné ještě několik měsíců.

 

 

https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=22505

Ústavní soud ČR v dubnu 2020 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Městský soud v Praze zúžil svým rozhodnutím styk otce s jeho čtyřletým synem z důvodu velké vzdálenosti, přičemž se dostatečně nezabýval dopadem cestování a stěhování na nezletilého a celkovým kontextem případu. Ústavní soud ČR opětovně zdůraznil, že velmi velká vzdálenost mezi rodiči (přes 700 km) nemůže být jediným kritériem, podle něhož lze střídavou péči zavrhnout. Soudy totiž musejí zkoumat, jak by převážení na dítě doléhalo a zda by změny prostředí zvládalo. Ústavní soud ČR se tak zastal otce a věc vrátil MS Praha k důkladnějšímu posouzení.

V souvislosti s karanténními opatřeními připomínám stávajícím klientům i všem dalším zájemcům, že nemusí na porady chodit k nám do kanceláře.

Vaše i naše zdraví a bezpečí jsou pro nás důležité, ale je jasné, že některé věci nepočkají a je třeba je řešit.

Proto si můžeme sjednávat schůzky přes Skype, WhatsApp či Whereby - od vás k nám na dálku a bezpečně.

Společně to zvládneme, nejste v tom sami!

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 2. 12. 2019, sp. zn.: II ÚS 4189/18, zrušil rozhodnutí obou nižších soudů, které rozhodly v neprospěch otce a nedovolily mu, aby u něj jeho nezletilé děti přespávaly i během pracovního týdne. Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že při rozhodování o styku dítěte s rodičem, který jej nemá v péči, je třeba vycházet z pravidla, že oba rodiče by se v zásadě měli podílet stejnou měrou na péči a výchově dítěte, přičemž styk dítěte s rodičem, který jej nemá v péči, i v průběhu pracovního týdne je zásadně v jeho nejlepším zájmu. Řešení starostí a radostí všedního dne totiž přispívá k prohloubení vztahu a posílení vazby rodiče a dítěte.

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 12. 6. 2019 konstatoval, že otec, který byl odsouzen za pohlavní zneužívání svých dcer, se zároveň dopustil i přečinu ohrožování výchovy dětí. Skutková podstata tohoto trestného činu byla naplněna, jelikož otec tím, že své nezletilé dcery mladší 15 let opakovaně přiměl k pohlavnímu styku, tak toto jednání otce vedlo k pohlavní nevázanosti dcer a lze ho považovat za svádění k nemravnému životu. Soud navíc konstatoval, že není podstatné, zda děti nemravnému životu v budoucnu skutečně propadnou, ale postačí fakt, že by se tak mohlo stát.

Lucie Hrdá bude dne 10. 10. 2019 přednášet o zvlášť zranitelných obětech soudcům a státním zástupcům v rámci Justniční akademie ČR, dne 13. 9. 2019 gynekologům a porodníkům o obětech sexuálního a domácího násilí na celostátní konerenci České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP  a dne 23. 10. 2019 lékařům podolského Ústavu pro péči o matku a dítě. 30. 10. proběhne na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové přednáška pro mediky - Lékař při péči o oběti trestných činů - nejen v roli zdravotníka. 26. 11. 2019 bude L. Hrdá přednášet pro veřejnost ve studentském klubu v Celetné, a to pro spolek Common Law Society.

 

 

Ústavní soud ČR v květnu 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak i odvolacího soudu o rozšíření styku se dvěma nezletilými dětmi. Ústavní soud ČR ve svém nálezu konstatoval, že důvodem pro nerozšíření styku s druhým rodičem nemůže být samotný nesouhlas rodiče, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, ani obecný poukaz na nevhodnost změny zažitého a fungujícího režimu styku. Ústavní soud ČR je toho názoru, že je třeba obecně vycházet z premisy, že být spolu znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života a v nejlepším zájmu dítěte zpravidla je péče a výchova ze strany obou rodičů.

Ústavní soud ČR v květnu 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti muže, který vede spor s Ministerstvem spravedlnosti ČR o náhradu škody od státu z důvodu nezákonného trestního stíhání. Muž v ústavní stížnosti zpochybňoval povinnost hradit soudní poplatek v odvolacím řízení tohoto typu sporu. Ústavní soud ČR učinil v této věci závěr, že nevyplývá-li z textu zákona zpoplatnění odvolání v řízeních o žalobách proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci, jde o návrh nezpoplatněný, a to proto, že tuto povinnost zákonodárce zcela jasně, určitě a srozumitelně nevyjádřil.

Dovolujeme si požádat média, aby se v trestní věci JUDr. Romana Švaňhala, Ph.D., s žádostí o vyjádření obracela výhradně na jeho obhájce JUDr. Hrdou, a to na tel. 777 273 601, či emailem na office@akhrda.cz.

Děkujeme.

Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby u trestného činu křivého obvinění uvedená v § 345 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, tj. že pachatel jedná v úmyslu narušit rodinné vztahy jiného, je naplněna, pokud jeden z rodičů křivě obviní druhého rodiče, aby v rámci sporu o péči o děti dosáhl lepšího postavení v řízení o péči o nezletilé. K naplnění tohoto znaku postačuje tzv. nepřímý úmysl, tedy že pachatel ví, že může svým křivým obviněním jinému narušit jeho rodinné vztahy, a přesto tak jedná, neboť je s tím srozuměn (přičemž postačí i smíření s tím). Právní věta byla vytvořena na jaře letošního roku.

Nechali jsme vyrobit letáky s informacemi pomáhajícími obětem sexuálních trestných činů a domácího násilí. Lze se s z nich dozvědět, jaká práva mají oběti, kam se mohou obrátit o pomoc, a kdy mají nárok na pomoc advokáta zdarma. Letáky distribuujeme zejména do ordinací praktických lékařů a gynekologů.

Od 1. 9. 2019 se posilou našeho týmu stal advokátní koncipient Mgr. Josef Roubal. Setkáte se s ním při řešení problémů rodinného práva, trestního práva, domácího násilí a náhrad škody.

Dle usnesení Nejvyššího soudu z ledna letošního roku lze pachatele domácího násilí uznat vinným nejen z trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, ale také z přečinu ohrožování výchovy dítěte, pokud je dítě svědkem domácího násilí mezi dospělými partnery. „Nezletilé děti zpravidla velmi těžko z hlediska psychiky nesou situaci, pokud je před nimi některý z rodičů týrán svým partnerem. Čím je domácí násilí trvalejší a intenzivnější, tím více je ohrožen jejich zdravý vývoj do budoucna. Takové protiprávní jednání dítě zpravidla považuje za normu běžného, společensky žádoucího chování mezi členy rodiny. Reálně tak hrozí, že se v budoucnu stane rovněž domácím agresorem. Rodina tak pro ně ztrácí symbol bezpečí, mají strach o ohroženého rodiče.“, konstatoval ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

Rozhodnutí státních zástupců o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání musí být v řádu dnů, maximálně dvou týdnů, překročení této lhůty není akceptovatelné a je vážným kárným proviněním. Takto by se dal shrnout závěr z březnového rozhodnutí rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu. Jsme rádi, že se kompetentní soud vyjádřil ke lhůtám státních zástupců, neboť obhajoba má v trestním řízení na veškeré stížnosti pouze tři dny, ale státní zástupci o nich doposud mohli rozhodovat bez určení časového horizontu.

Ústavní soud ČR v únoru 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti matky, která se domáhala zrušení výroku rozsudku odvolacího soudu o výši výživného otce. Ústavní soud ČR ve svém nálezu, sp. zn.: IV. ÚS 2906/2018, konstatoval, že soud je povinen při určování výše výživného přihlédnout i k tomu, zda jsou příjmy otce skutečné, či zda otec účelově neukončil své podnikání, aby se vyhnul vyšší vyživovací povinnosti. Dle názoru Ústavního soudu ČR musí soud přihlédnout i k tomu, že pokud otec vynakládá statisíce na hraní hazardních her, je, dle zásady potenciality, schopen platit i zvýšené výživné. 

Od 15. 1. 2019 se posilou našeho týmu stal advokátní koncipient Mgr. Jakub Schneider. Setkáte se s ním při řešení problémů rodinného práva, trestního práva a domácího násilí a stalkingu.

V říjnu 2018 rozhodl Ústavní soud v nálezu II. ÚS 50/18 o tom, že pozastavení řidičského oprávnění za účelem vymožení dluhu na výživném z doby nezletilosti nelze ukončit v okamžiku nabytí zletilosti dítěte, ale zpravidla až bude celý dluh vymožen.

Ústavní soud v červenci 2018 rozhodnutím zn. II. US 955/18 rozhodl, že pevné přátelské pouto může být víc než příbuzenský vztah, a proto v odůvodněných případech lze z tohoto důvodu odmítnout výpověď ve smyslu trestního řádu.

Soud konstatuje, že právo vyjádřit svůj názor, by mělo být však pouze právem a nikoliv povinností. Dítě musí být o možnosti vyjádřit svůj názor poučeno a pokud je pro něj realizace tohoto práva nepřiměřeně zatěžující, dítě pak může slyšení jako takové či zodpovězení jen konkrétních otázek odmítnout.
Dle ÚS má posouzení zákonnosti vazby pro dotčenou osobu význam bez ohledu na to, zda vazba stále trvá či nikoli. Porušení ústavně zaručených práv a svobod dotčené osoby není zhojeno jejím propuštěním z vazby nebo převedením do výkonu trestu.
Ústavní soud v lednu 2018 rozhodl nálezem, dle nějž by soudy měly zjišťovat názor nezletilých i při řízení o předběžném opatření, kterým se prozatimně upravuje jejich styk s rodiči.

Specializujeme se na trestní právo a právo rodinné, včetně řešení problému domácího násilí, stalkingu a zastupování obětí trestné činnosti.
Kontaktní informace
AK Hrdá, s.r.o.
Vinohradská 343/6
120 00 Praha 2
ev. č. ČAK: 11778
IČ: 067 17 969
DIČ: CZ 067 17 969
telefon: +420 777 273 601
ID datové schránky: f2jhqwe
e-mail: office@akhrda.cz